|
 Média o stávce mlčí. Po českých, která v výjimkou Haló novin (17. 11. 2009) okupační stávku vídeňských studentů a jejich desetitisícové demonstrace veřejnosti prakticky zatajila, umlkla nyní i rakouská.
Pokud se zmíní o tom, že studentská stávka pokračuje, pak kdesi hluboko uvnitř vydání nebo na konci zpráv.
Tak dopadla třeba informace o tom, že 150 studentů, kteří před dvěma měsíci obsadili Auditorium Maximum, největší posluchárnu vídeňské univerzity, demonstrovalo týden před Vánocemi před budovou rakouského parlamentu. Protestovali proti tomu, že policie odvlekla studenty, kteří okupovali kanceláře v univerzitní budově. Média jen citují z policejních svodek a policejní řečí, že se někteří demonstranti snažili proniknout do parlamentu . Jeden úředník byl zraněn, jeden demonstrant byl zadržen, protože se dopustil trestného činu proti veřejné moci .
Studentské požadavky prostě stát ignoroval. A zdálo se, že stát si dnes dost dobře nemůže dovolit násilím vyklidit univerzitní budovy jako v roce 1968 v pařížské Sorbonně, nebo dokonce do demonstrujících studentů střílet, jak činila americká Národní garda o dva roky později v ohijské univerzitě v Kentu. Že nenasadí ani ozbrojenou policii - s tím mají v Rakousku špatné zkušenosti nejpozději od roku 1984, kdy zaútočila na desetitisíce aktivistů snažících se zabránit výstavbě vodního díla Hainburg a uhájit dunajské lužní lesy. Vláda jen čekala, až se studenti unaví a pozornost veřejnosti ustane - což se už děje. Mezitím usype hladovým univerzitním rozpočtům nějaké drobné. Tak třeba linecká Keplerova univerzita obdržela z ministerstva 3,6 miliónů eur a její prorektor Herbert Kalb posluchačům vysvětlil, na co se tato jednorázová platba použije: Vybaví se například posluchárny a nebo posílí zdroje na projekt elektronizace studia. Studentské požadavky jsou však podstatně rozsáhlejší a Kalb se obával, jak upozornil deník Die Oberösterreichischen Nachrichten, že na uspokojení všech (mj. prodloužení otevíracích hodin v knihovnách, další vědecká literatura, více učitelského personálu a jeho lepší zabezpečení) peníze v žádném případě nebudou stačit.
Policie si přivstala
I proto zůstávala velká posluchárna č. 3 stále v rukou studentů. Po včerejšku je vše jinak. Policie přece jen - a s posvěcením akademických funkcionářů - vyklidila Auditorium Maximus vídeňské univerzity, centrum studentských protestů. A opět, podobně jako v Hainburgu, citují média v prvních zprávách policejní svodky: Od 6.30 se před posluchárnou shromáždili policisté. V té době, jak informovala mluvčí univerzity Cornelia Blumová, bylo uvnitř kolem 80 bezdomovců a 15 studentů a studentek. Přítomní byli vyzváni, aby opustili sál. Bezdomovci při odchodu obdrželi adresy středisek, kam se mají obrátit za pomocí. Nyní se kontrolují další prostory, zda tam není nikdo nepovolaný. Vše probíhá bez incidentů. Prostě selanka.
Ujala se nová slova
 Po dvou měsících okupační stávky si mohou rakouští vysokoškoláci připsat zatím jen jeden významný úspěch: Rakouským slovem roku se stal, podle hlasování příslušné poroty, novotvar Audimaxismus. Vznikl z názvu velké posluchárny vídeňské univerzity Auditorim Maximum a označuje dobře zapamatovatelné označení pro formu hnutí či ideje studentů okupujících tuto aulu. Na druhém místě skončil hebký, v Česku by se možná použil výraz sametový kurs, na kterém si zakládají nejen rakouští politici, a třetí je presumpce nechutnosti či neoblíbenosti (vychází z podobně znějícího termínu presumpce neviny), rovněž platná zejména pro politickou scénu. Nejhorším slovem, abychom byli úplní, se stal i u nás známý analogový sýr. Porota upozornila na nesmyslnost tohoto spojení. Tento výrobek totiž není sýrem, neboť místo živočišného (kravského, ovčího či buvolího) se při jeho výrobě používá podstatně levnější rostlinný tuk. Na ceně se to však překvapivě příliš nepozná, takže výrobci a obchodníci inkasují zvláštní zisky.
Hláškou roku je věta Zámožní rodiče pro každého! Také tato věta souvisí se současnou rakouskou vysokoškolskou diskusí a odkazuje na to, že rakouský vzdělávací systém se velice často utváří podle sociálního stavu rodičů a není dostatečně průhledný. Na hranici černého humoru pak stojí jiný mediální titulek Kdo je dost starý na to, aby kradl, je dost starý i na to, by zemřel! Jistý deník ho použil ke zprávě o vloupání do supermarketu v Kremži, při němž přišel o život jeden mladý zločinec.
22. prosince 2009, (kp)
Haló noviny
Users' Comments (0) 
|
|
|
